Podle úrovně digitalizace státní správy (indikátoru DESI, Digital Economy and Society Index) je Česko dokonce na předposledním, 26. místě v EU.

Příčiny, které jsme odhalili sami

Během rozhovorů s hráči v oblasti digitalizace státních služeb jsme identifikovali tyto příčiny (mluvíme o nich také v úvodním představení Digitálního partnerství):

• Společnost, hráči a stát nesdílí společný cíl, jak by digitalizace a digitální služby státu měly vypadat
• V rámci státní správy přetrvává tzv. resortismus – instituce nesdílejí data, informace ani znalosti
• Ani další skupiny na poli digitalizace o sobě neví a mnohdy dokonce pracují na podobných projektech
• Veřejná správa nemá dostatek zdrojů a kompetentních lidí na klíčových pozicích
• Na úřadech nejsou lidé, kteří by nesli zodpovědnost za spokojenost klientů státu s digitálními službami státu
• Neměří se kvalita veřejných digitálních služeb
• Při navrhování služeb se nenaslouchá cílovým skupinám. Stát nezná jejich potřeby a očekávání
• Služby se netestují s cílovými skupinami a nesbírá se zpětná vazba pro jejich iterativní vylepšování

Příčiny uvedené ve státních strategiích

Vizí Digitálního Česka (strategie vlády pro digitální transformaci Česka) je digitální stát, který rozumí potřebám občanů, snadno se používá a technologicky se vyvíjí. Materiály Digitálního Česka uvádí oblasti či procesy, které je třeba zlepšit, abychom digitální stát opravdu plně fungoval. Podobné body uvádí i další dokumenty jako Informační koncepce ČR, Koncepce Klientsky orientovaná veřejná správa 2030 nebo Strategie a priority v oblasti digitalizace. V nedávném rozhovoru pro Seznam zprávy uvádí Jan Hainz z Digitální a informační agentury ještě další dvě příčiny: současnou složitost veřejných zakázek a tzv. vendor lock-in, kdy jsou státní IT systémy závislé na konkrétním dodavateli.

Nedostatečná koordinace

I když strategické dokumenty zdůrazňují potřebu lepší koordinace ministerstev a dalších subjektů při implementaci digitálních agend, reálná situace je tomu zatím vzdálená. Nízká úroveň komunikace, sdílení a koordinace vede k roztříštěným nebo duplicitním snahám a opožděné implementaci nových technologií. Digitalizační projekty často zasahují do kompetencí několika ministerstev, což proces ještě více komplikuje. Chybí efektivní centrální řízení digitalizace.

Služby nejsou proklientské

Digitální služby ve veřejné správě nejsou navrhovány s dostatečným nebo žádným ohledem na dobrou uživatelskou zkušenost. To vede k neintuitivním službám a časté frustraci uživatelů při jejich používání. Zároveň není kladen dostatečný důraz na zpětnou vazbu od uživatelů.

Nedostatečné využití dat

I přes růst významu datové analýzy a jejího využití pro rozhodování veřejné správy se zdaleka nevyužívá jejího plného potenciálu. Teprve na základě dat by měla veřejná správa vytvářet své politiky.

Zastaralá legislativa

Stávající legislativa nedrží krok s technologickým pokrokem, což což brzdí rozvoj digitálních služeb. Právní rámce jsou zastaralé a nejsou dostatečně přizpůsobeny potřebám digitální společnosti.

Nízká standardizace a interoperabilita

Nedostatečná standardizace a interoperabilita mezi různými systémy e-governmentu brání plynulému propojení dat a služeb mezi úřady a státními institucemi. To zvyšuje byrokracii a vytváří zbytečné překážky pro uživatele a celkový rozvoj digitalizace.

Nedostatek digitálních dovedností

Mnoho úředníků nemá dostatečné digitální dovednosti, což komplikuje zavádění a práci s novými technologiemi. Chybí pravidelná školení a podpora, které by úředníkům poskytly potřebné kompetence k efektivní správě a provozu digitálních služeb.

Tento bod doplňujeme průzkumem Aspen institutu: Podle 69 % stávajících zaměstnanců státní správy ve službách státu nepracují ti nejschopnější. Práce ve státní správě neláká 60 % vysokoškoláků ve věku 25–40 let.

Nedostatečné financování

I když vláda deklaruje podporu digitalizace, financování projektů je často nedostatečné a nesystematické. To vede k tomu, že mnoho důležitých projektů není dokončeno včas, nebo vůbec.

Nedostatek metrik

Chybí systematické hodnocení digitalizačních projektů z hlediska spokojenosti uživatelů, efektivity investic a dalších klíčových ukazatelů.